Prosinec 2018

Na cestě

5. prosince 2018 v 18:53 | Hejlijitu
Celý náš život je ve své podstatě nekonečnou cestou. Začínáme když se dereme cestou z matčiny dělohy, postupně rosteme a zdokonalujeme se, učíme.
Všichni si jednou musíme zvolit svou životní cestu, ale nikde není napsáno, že touto musíme jít celý život. V životě každého asi došlo k situaci, kdy ze své cesty musel sejít, ať už to bylo kvůli tomu, aby obešel překážku, kterou mu osud připravil do cesty či se rozhodl změnit směr a nebo dokonce odbočil do nových prozatím neprobádaných zákoutí.
Podle mého názoru není žádná životní cesta rovná a hladká, ba právě naopak a domnívám se, že to je jen dobře, vždyť co by to bylo za život, kdyby jsme se nemuseli rozhodovat kudy se dáme na každé křižovatce?
Pokaždé když si myslím, že jsem došla k cíli své cesty narazím na novou křižovatku a opět se musím rozhodovat kudy povedou mé další kroky. A co z toho vyplývá? Podle mě to, že jsme na cestě celý život. A kdy ta cesta skončí? Možná až zemřeme, ale kdo ví co následuje po smrti? Já určitě ne, co vy?